První rande je stejně jako jakýkoli první kontakt s cizí osobou důležitý. Na první dojem dá většina z nás a většina z nás se také dopouští velkých omylů. Které to jsou? Tím první je například haló efekt. Často se necháváme unést nějakým nápadným rysem, který nás může odradit od dalšího poznávání. Tím je až z 55 % celkový vzhled. Pokud tedy dorazím na rande s bizarním účesem, mohu očekávat, že druhá osoba bude již od počátku moji osobu hodnotit negativně a ať se budu snažit sebevíce, nic to prakticky nebude platné.
Kromě účesu také lidé často sledují styl oblékání, upravenost, v případě žen i množství make-upu. Co je zvláštní, tak až na 38 % lidí působí hlasové dispozice. Pokud tedy muž oplývá hlubokým a příjemným hlasem, má velký bonus navíc. Co se týká oblečení, i když je z velké části u mužů nyní trend se oblékat jako tzv. metrosexuál, protějšek to nemusí ocenit. Kladně se hodnotí především přirozenost v oblékání a úměrnost k věku.
Kromě haló efektu se také lidé na prvním randeti dopouštějí tzv. logické chyby. Předpokládají, že když se protějšek dopouští jisté chyby, určitě se bude dopouštět i druhých. Například pokud si kouše nehty, nebude zřejmě dostatečně dodržovat osobní hygienu. To se však na pravdě vůbec zakládat nemusí. Kousání nehtů není sice nic moc hezké, ale může souviset se stresem. Když to lidově převedeme, daná osoba si mohla ukousat nehty těsně před tím, než na první rande vyrazila, protože byla hrozně nervózní. Kousání nehtů je totiž často spojováno s nervozitou.
U prvního rande přichází také často řeč na profesi. Lidé mylně z pracovního postoje usuzují vlastnosti člověka, čímž vytvářejí efekt sociálního postavení. U učitelů se například zažitě říká, že i doma jsou pedanti. U lidí, kteří se živí rukama, že nemají dostatek intelektu. Podobnou chybou se stává i projektování, kdy do druhého člověka projektujeme své vlastní myšlenky a přání. Pokud tedy rádi cestujeme, protějšek určitě bude rád cestovat také, protože si ho přeci podvědomě vybíráme.
První rande by proto mělo být pokaždé o čisté hlavě. Tedy přijít i odejít s tím, aniž bychom si o člověku cokoli mysleli na základě jeho vzhledu či chování a rovnou ho zařadili do jisté škatulky.